O plemeni pumi
Pumi je živý, temperamentní a neohrožený pes, který je velmi oddaný svému pánovi. Pumi velmi rád pracuje a je potřeba ho zaměstnávat. Má velmi dobré hlídací schopnosti, je inteligentní a učenlivý. Dokáže se přizpůsobit životu rodiny.
Proč právě PUMI?
K tomuto plemeni jsme se dostali vlastně náhodou. Po odchodu našeho welshspigelspaniela jsme se rozhodli pořídit k našim dvěma hovawartkám nějakého „střeďáka“. Požadavky byly jasné – žádné lovecké plemeno - zvěř nám dokáže přijít téměř až k plotu. Chceme psa, který se nebojí, má výdrž, nebude mít problémy se psy, ale i s ostatními zvířaty, které chováme a nebude vyrážet za zvěří kdykoliv pootevřeme branku.
Listovali jsme atlasem plemen psů a hledali. Až jednou manžel ukázal na PUMI.
PUMI – co to je? To byla první otázka. Dle popisu v atlasu, by to mohlo být to, co hledáme. Tak jsme začali shánět štěně. Záhy jsme zjistili, že ač jde o plemeno staré a země původu – tedy Maďarsko, je nedaleko, pumi je u nás plemeno poměrně vzácné.
Nu což, Maďarsko opravdu není daleko a když jsme si mohli dovézt hovawartky ze Švýcarska a Německa, proč ne pumi z Maďarska. Nenapadlo nás, že najít stanici, ve které mají štěňata a navíc její majitel mluví jinou řečí než maďarštinou, nebude úplně jednoduché. Nakonec vše dopadlo dobře a v březnu 2009 k nám přibyla šedá fenka PUMI.
Dnes již mohu říct, že to byla volba šťastná a neměnili bychom. Puma, nebo taky bomba, či bombička jak jí doma říkáme, je opravdu tím co se o ní píše. Je nebojácná, ostražitá, rychlá, hbitá, hravá – zkrátka živá. Aport je její vášní. Problém jí nečiní dlouhé túry, běh u kola či v zimě doprovodit nás na běžky.
Nemá problém s ostatními zvířaty a mezi daleko většími hovawarty rozhodně není poslední ve smečce. Svou mrštností a nebojácností si dokáže zjednat respekt i u podstatně větších psů.
Vychází dobře i s dětmi. Velmi ráda si hraje a je neúnavná. Kdo má tenisový míček – má dálkový ovladač pumi :-).
Standard plemene
Ke stažení
- Standard plemene PUMI [PDF, 44 kb]